Vize strategie CzT v horizontu 5 let v kontextu priorit, rizik a zdrojů
Úvod
Problematiku cestovního ruchu má ve své kompetenci MMR ČR jako autor a garant naplnění cílů „Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013““ a CzT jako nástroj naplňování těchto cílů státní politiky CR. Koncepce vymezuje komplex opatření vedoucích k realizaci základních cílů státní politiky v oblasti cestovního ruchu, jimiž jsou v obecné rovině především zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomického přínosu odvětví cestovního ruchu v ČR, snížení nezaměstnanosti, rozvoj regionů, malého a středního podnikání a ochrana životního prostředí. Při naplňování těchto činností obě instituce spolupracují s ostatními ústředními orgány a jimi zřizovanými organizacemi, jejichž činnost se cestovního ruchu jako interdisciplinárního jevu dotýká.
Společným cílem je přispět k rozvoji CR cestou naplňování priorit „Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013“ schválené vládou ČR usnesením č. 1239 ze dne 7.11.2007.
Prioritami jsou:
· Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu
· Rozšiřování a zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu
· Marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů
· Vytváření organizační struktury cestovního ruchu
Všechny aktivity naplňující jednotlivá opatření zmíněných priorit budou směřovat k podpoře rozvoje cestovního ruchu jako oboru s cílem zajistit mu průběžně a dlouhodobě vážnost a respekt odpovídající míře jeho příspěvku do celostátního HDP, ukazatelů zaměstnanosti/nezaměstnanosti , roli v regionálním rozvoji a ochraně krajiny.
Exaktní měřitelné hodnoty, potřebné k tomuto „sektorovému“ pojetí CR poskytne v budoucnosti satelitní účet CR., který bude zároveň nástrojem kompetencí MMR jako zřizovatele CzT a určujícím orgánem rozvoje cestovního ruchu. Zároveň je toto pojetí nutné pro regiony, které spoléhají na CR jako na sektor přinášející hospodářský růst a optimální úroveň zaměstnanosti.
Riziko naplnění těchto priorit je definováno dosavadním ovlivňováním řízení tvořícího se oboru z vícero stran.
Toto riziko je definováno následujícím stavem oboru:
· Překrývání rozpočtů jednotlivých ústředních orgánů/institucí bez koordinace podporovaných aktivit i geografických území
· Překrývaní koncepcí jednotlivých ústředních orgánů/institucí bez shody výstupů týkajících se rozvoje oboru CR
· Překrývání marketingových plánů a exekutivních agend jednotlivých ústředních orgánů/institucí
· Neexistující nebo slabá časová koordinace při přípravách výše uvedeného
· Omezování spolupráce na případy, kdy hrozí nebezpečí z prodlení a nečinnosti
· Díky mnoha vlivům z různých stran se problematika rozmělňuje a není možné dosahovat stanovených cílů
· Neexistence funkční systémové komunikační platformy mezi „stakeholders“ udržitelného rozvoje cestovního ruchu a tudíž obtížná shoda na definici a řešení problémů a projektů
Prioritou pro CzT je :
- CR ruch prosazovat jako v každém případě pozitivní jev, který za předpokladu dodržování zásad a principů udržitelného rozvoje není a nebude ani do budoucna hrozbou pro žádnou stránku života společnosti – ve shodě s pojetím oboru a jeho udržitelnosti dle koncepce CR v EU/EC
- Akceptovat a jednat s vědomím, že cestovní ruch jako meziresortní a interdisciplinární fenomén je a bude i v budoucnu ovlivňován z mnoha stran a to s různými pohnutkami. Tyto vlivy musíme brát jako reflexi, inspiraci a zpětnou vazbu a ne jako ohrožení našeho rozhodujícího vlivu na obor
- Úplná a přesná definice všech zúčastněných na procesu udržitelného rozvoje – „stakeholders“- a následná plánovaná a cílená komunikace s nimi – projekty i problémy
Definice zúčastněných /stakeholders/ v procesu udržitelného rozvoje CR:
- obyvatelstvo měst a regionů
- investoři a zaměstnavatelé na území
- životní prostředí – dosažení resp. zachování optimální proporcionality funkcí krajiny:
a/ bydlení
b/ rekreace
c/ ekonomická činnost – průmysl, doprava, obchod, služby, zemědělství
- 4. ve vazbě na bod 2 státní rozpočet prostřednictvím daňového systému, politiky zaměstnanosti a dalších politik, zejména dopravní, vzdělávací, kulturní, ochrany životního prostředí, zdravotní apod.
Rizikem je eventuální chyba v nastavení systému komunikace se „stakeholders“, důsledkem čehož je absence vnitřních vztahů a vazeb mezi nimi a z toho plynoucí obtížné řízení procesů v CR, nestanovení cílů z pohledu příjmů z CR a následné částečné nebo nulové dosažení cílů.
Další prioritou CzT je systémový přístup k podpoře zájmů státu v zahraničí v oblasti příjezdového cestovního ruchu a na území ČR v oblasti domácího cestovního ruchu. Tato podpora má dvě hlavní linie a to:
- koordinace a podpora nabídky
- generování poptávky
Obě tyto hlavní linie jsou podporovány analytickou činností zaměřenou na průzkum trendů a vyhodnocování efektivity vyložených prostředků, analýzu nabídky a poptávky dle územního členění i podle oborů, které se podílí na generování příjmů z CR. Neexistence koncepční a systémoví veřejné podpory v rámci sektoru CR by představovala závažné riziko pro růst CR, jeho příjmů a podílu na HDP.
Prioritou pro CzT je sjednocení subjektů v obou zmíněných liniích:
Na straně koordinace a podpory nabídky
- kraje, jejich orgány a zřizované subjekty
- města, obce, jejich orgány a zřizované subjekty
- odborné a profesní asociace
- obecně prospěšné společnosti, sdružení právnických osob aj. zaměřené na činnost v CR
- ústřední orgány státu
- kontrolní orgány
- soukromé subjekty české i zahraniční
Na straně generování poptávky
- ZÚ, OEÚ, GK /MZV/
- Jiná oficiální zastoupení ČR v zahraničí
- Specializované agentury státu s přesahem činnosti do propagace ČR v zahraničí
- Soukromé subjekty české i zahraniční
Rizikem je rozmělnění, popřípadě eventuální ztráta vedoucí pozice ve prospěch MZV a jím řízených subjektů. Výše uvedené přístupy mají toto riziko minimalizovat a vést k rozvoji CR ve všech důležitých sledovaných ukazatelích.
CzT považuje za svou prioritu také přizpůsobení své organizační struktury platné strategii,dle charakteru nosných činností CzT. Důsledkem pak je, že jsme jako organizace pro odbornou i laickou veřejnost snadno čitelní a přehlední z pohledu navázání komunikace a spolupráce.
Nosné činnosti jsou definovány takto:
A./ Marketing a externí služby
Činnosti v této kategorii tvoří v podstatě nejviditelnější a také nejnákladnější aktivity organizace a společně s výzkumem jsou důvodem její existence z pohledu zřizovatele a klientů. Patří k nim zejména veletrhy a výstavy, workshopy, roadshows, prezentace, fam a press tripy, ediční činnost, reklamní kampaně a marketingová partnerství s regiony. Všechny tyto nástroje se užívají k propagaci národních produktů, regionálních produktů a jejich kombinací.
Prioritou je nalézt v této činnosti ta nejefektivnější řešení pro nárůst a zkvalitnění příjezdového cestovního ruchu, a to jak z pohledu současných potřeb, tak jak je vnímají regiony a soukromá sféra, tak z pohledu budoucích cílů v rámci identifikovaných trendů.
Proběhnuvší aktivity v této oblasti je nutné zpětně vyhodnocovat z hlediska dosažených efektů ve vztahu k definovaným cílům, neexistence této zpětné vazby by byla největším rizikem vynaložení těchto prostředků. Pro tyto účely bude vyčleňováno, podle druhu aktivity, 5-10% z celkového objemu prostředků. Pro zachování významu činností v této kategorii z pohledu klientů a zejména ve srovnání s „konkurencí“ sousedních států, je nutné počítat s progresivním nárůstem rozpočtu na ně, v intervalu 10-20%.
B./ Média a komunikace
Práce s informacemi je podstatou této činnosti, cílem je pak utvářet obraz oboru, který přispěje k jeho vnímámí jako důležitého zdroje příjmů, stabilizátora nezaměstnanosti, faktor rozvoje krajiny a zajistí mu zpětný přísun financí na jeho rozvoj.
Sběr informací probíhá jak uvnitř organizace, z vlastních zdrojů, tak z regionů a příbuzných oborů, dále se informace třídí a upravují pro účel doručení určité zprávy na informační trh. Zpráva musí být dostatečně zajímavá, obsahující vnitřní konflikt/příležitost a mající vztah k jinému aktuálnímu dění ve společnosti.
Rizikem je eventuální podlehnutí „objednávkovému“ způsobu zpravodajství, které může vést k devalvaci jinak hodnotných a seriózních informací. Rozpočtově se nepočítá s progresivním růstem, postačí sledování cen na informačním trhu, tj. nárůst cca 5% meziročně.
C./ Výzkum trhů a trendů – Market Inteligence&Trends
Tato oblast činnosti organizace bude prožívat nejrychlejší rozvoj a v budoucnu by také mohla znamenat příležitost jak zvýšit příjmy z činnosti organizace. K tomu bude potřeba informační kampaň vysvětlující posun v cílech organizace, od poskytovatele služeb „zdarma“ pro plátce daní, k organizaci nabízející sice základní služby zdarma , ale více sofistikované a vyžadující vysoce kvalifikovanou práci, za poplatek. Správně provedená, respektive neprovedená kampaň je v tomto bodě tím největším rizikem. V této oblasti počítáme s růstem nákladů meziročně o 70-100%.
D./ Ekonomika a interní služby
Interní služby a ekonomické činnosti jako bezchybný servis pro výše uvedené budou muset reagovat na zvýšené nároky v oblasti kvalifikace pracovní síly, kancelářské a výpočetní techniky, mobilních informačních technologií, elektronického zpracování a uložení informací apod. Jejich zaostávání za ostatními nosnými činnostmi by znamenalo ohrožení funkčnosti celé organizace, což je asi největším rizikem uvedeného. Nákladově to může znamenat meziroční nárůst o 25-30%.
Z hlediska časové posloupnosti výše uvedených činností platí logický model
C – A – B – C /vše podporováno D/
Tento model je v pozadí každoročního marketingového plánu CzT.
Strategie CzechTourism v horizontu 5 let v kontextu priorit, rizik a zdrojů - ke stažení