Domů Didaktické podklady 1. Charakteristika a význam cestovn…

1. Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku

Kód modulu:             1

Nominální délka:      Tři vyučovací hodiny
 
Cílová skupina:         Žáci základní a střední školy
 
Stručná anotace vymezující cíle:
 
Modul je koncipován jako součást posílení úrovně povědomí o turistických atraktivitách na území České republiky, které přitahují nejen domácí, ale i zahraniční turisty.
 
Cílem modulu je, aby žáci měli přehled o druzích a typech cestovního ruchu, aby věděli o jedinečných atraktivitách, které se nacházejí pouze na území České republiky, aby rozpoznali dopady cestovního ruchu na celé národní hospodářství a především na životní úroveň obyvatelstva a životní prostředí.
 
Po ukončení výuky modulu žáci:
  • budou se umět orientovat v druzích a typech cestovního ruchu,
  • budou mít přehled o turistických atraktivitách v České republice,
  • rozpoznají výhody a rizika, která s sebou cestovní ruch přináší.

Obsah modulu
 
  • Charakteristika cestovního ruchu
  • Význam cestovního ruchu
  • Typologie cestovního ruchu
  • Turistické atraktivity v České republice
 
Doporučené postupy výuky
 
Projektová výuka, problémové úlohy, diskusní metody - brainstorming a brainwriting  a didaktické hry. Doporučené postupy výuky, popis metod a forem, rozlišení pro základní a střední školu je obsahem I. kapitoly tohoto materiálu s názvem „Didaktické postupy“.


Použité učební pomůcky

PC a dataprojektor, vizualizér, powerpointová prezentace, flip chart, tabule, atlasy, mapy, informační letáky a propagační materiály, materiály zpracované autory projektu a žáky v průběhu realizace projektu.
 
Způsob ukončení
 
Prezentace projektů, diskuze, vypracované úkoly v pracovních listech.
 

1.1  Studijní text

 

1.1.1  Charakteristika cestovního ruchu

 
Vymezení pojmu cestovní ruch a odvětví cestovního ruchu
 
Cestovní ruch – turismus (angl. tourism), dnes právem často označovaný přímo za turistický průmysl, tvoří rovněž nesmírně široký komplex činností a podílí se na něm celá řada subjektů. Cílem tohoto oboru je umožnit, organizovat a zpříjemnit občanům cestování, ať již rekreační či poznávací. Hlavním subjektem je v cestovním ruchu cestující občan. K uspokojení jeho přání a potřeb se postupně vytvořila celá široká škála profesí a profesionálních podnikatelských subjektů. Šíře oboru cestovního ruchu tak ve svých ekonomických souvislostech přináší značný multiplikační efekt.
(Zdroj: Ing. Marie Vitáková – Využití kulturních a přírodních památek pro CR)
 
Definice cestovního ruchu podle UNWTO (United Nations World Tourism Organization – Světová organizace cestovního ruchu):
 
Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).
 
Cestovní ruch (CR) je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu, turistická zařízení, poskytující ubytování a stravování, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, turistické informační systémy a další infrastrukturu či další služby cestovního ruchu. Odvětví cestovního ruchu patří mezi nejvýznamnější součásti národní i světové ekonomiky.

 

1.1.2    Význam cestovního ruchu

 
Cestovní ruch je rovněž ukazatelem životní úrovně obyvatelstva. Společenské funkce cestovního ruchu:
  • podílí se na všestranném rozvoji osobnosti,
  • umožňuje obnovu duševních a fyzických sil – odpočinek,
  • je nástrojem preventivně léčebného působení,
  • slouží k účelnému využití volného času,
  • pomáhá vytvářet nový životní styl – přenosem zvyků a návyků z jiných zemí nebo oblastí,
  • slouží jako nástroj vzdělávání a kulturní výchovy člověka,
  • přispívá k vzájemnému poznání a porozumění mezi lidmi,
  • motivuje k získávání jazykových znalostí,
  •  vědecko-informační funkce – výměna informací, vědeckých poznatků (kongresová turistika),
  • ekonomické funkce – vytváří řadu pracovních příležitostí,
  • vliv zahraničního cestovního ruchu na platební bilanci státu.
 
Cestovní ruch jako součást světové ekonomiky
 
CR tvoří významnou složku světové ekonomiky i hospodářství jednotlivých států. V některých oblastech tvoří hlavní zdroj příjmů obyvatel. Ve 20. století se stal běžnou součástí životního stylu mnoha lidí, zejména ve vyspělých zemích. Na jedné straně je zdrojem přínosů, které jsou závislé na vložených nákladech. Jako s každým druhem podnikání, i s cestovním ruchem jsou však na straně druhé spojena určitá rizika a negativní jevy, zejména v podobě škod na životním prostředí.
 

Klíčový význam cestovního ruchu pro Evropu:
  • CR se podílí přímo 5 % a nepřímo 10 % na evropském HDP
  • V roce 2008 cestovalo po Evropě 488 milionů turistů
  • TOP 7 nejnavštěvovanějších turistických zemí v roce 2008: Francie, Španělsko, Itálie, Velká Británie, Ukrajina, Turecko a Německo
  • Přímo v CR pracuje 7-8 milionů Evropanů.
Zdroj: EUROSTAT, UNWTO
 
 
Přínosy cestovního ruchu lze hodnotit z hlediska:
  • ekonomického (tvorba nových pracovních příležitostí, zdroj kapitálu, obnova stávajícího bytového fondu, podněcuje rozvoj řemesel atd. – celkově tak zvyšuje konkurenceschopnost daného území, posiluje hospodářsky slabá a postižená území),
  • sociálního (zlepšení vybavenosti a úrovně veřejných služeb, oživení folklóru a místních tradic – umožňuje zvýšit kvalitu života a životní úroveň v místě),
  • environmentálního (zvýšení odpovědnosti návštěvníků k životnímu prostředí, využívání regionálního přírodního, kulturního a historického potenciálu – cestovní ruch zabezpečuje stabilitu životního prostředí).
 
Náklady související s rozvojem cestovního ruchu:
  • náklady na infrastrukturu (vodovody, kanalizace, elektrifikace, telekomunikace, silniční a železniční síť, letiště),
  • náklady na energii,
  • náklady na likvidaci odpadů.
 
Rizika cestovního ruchu:
  • škody na životním prostředí zejména při překročení únosné míry návštěvnosti (škody prostřednictvím činností a chování návštěvníků – znečišťování vody, půdy, ovzduší, hluk, lesní požáry, devastace flóry a fauny, poškozování památek, problémy spojené s likvidací odpadu),
  • socio-kulturní změny lokality (změny životního stylu místních obyvatel, změna systému hodnot, střet kultur – ohrožení jejich původního způsobu života, sociální stres).
Cestovní ruch znamená pro každou lokalitu příležitost,ale zároveň i ohrožení.Příležitosti a ohrožení se projevují jak ve sféře ekonomické, tak i sociální a v oblasti životního prostředí. Příležitosti znamenají pro lokalitu určité šance, které lze využít, ohrožení naopak představují problémy, jichž je třeba se vyvarovat.
 

Působení cestovního ruchu na životní prostředí

Jako každá hospodářská činnost i cestovní ruch znečišťuje životní prostředí. V důsledku nadměrné koncentrace turismu dochází ke znehodnocování rekreačního potenciálu krajiny se všemi negativními jevy, jakými jsou hluk, znečišťování vody a ovzduší, devastace flóry a fauny, poškozování památek, problémy spojené s likvidací odpadů. Příliš jednostranná orientace na masový cestovní ruch může vést ke značné zranitelnosti hospodářského rozvoje v daném regionu.

Udržitelný cestovní ruch

Udržitelný je takový cestovní ruch, kdy aktivity poskytovatelů služeb návštěvníkům a vlastní aktivity návštěvníků ovlivňují místní komunitu, místní ekosystémy a biosféru pouze tak, že nevratně nemění místní komunitu, místní ekosystémy a biosféru a neomezují tak funkce biosféry a lidské aktivity v budoucnosti.

Zdroj: PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu, 2002.

 
Udržitelnost cestovního ruchu je vymezována ve vztahu k místní komunitě, k zájmům podnikatelských subjektů, k zájmovým skupinám, k přírodnímu a sociokulturnímu dědictví, k přírodnímu a sociokulturnímu prostředí, pouze výjimečně ve vztahu k přírodě. Udržitelnost cestovního ruchu je vymezována nejen definicemi, ale také deklarativně ve formě etických kodexů, chart a specificky také v Agendě 21 pro cestovní ruch vydané Světovou radou cestovního ruchu (World Travel & Tourism Council - WTTC), UNWTO a Rady Země. Tyto principy nezávisí na druhu cestovního ruchu, jsou uplatnitelné v jeho každé kategorii. To znamená, že trvale udržitelný cestovní ruch není jedna z kategorií cestovního ruchu (jako například venkovský cestovní ruch, poznávací cestovní ruch, rekreace u moře apod.), ale je to přístup k cestovnímu ruchu jako takovému. Jednotlivé kategorie cestovního ruchu můžeme dělat „trvale udržitelné“ i „netrvale udržitelné“.
 
 

1.1.3    Typologie cestovního ruchu

 
Cestovní ruch se v každodenní praxi projevuje v různých druzích a formách, které se neustále vyvíjejí a obohacují v závislosti na poptávce účastníků cestovního ruchu a možnostech nabídky. Rozeznáváme tedy druhy a formy cestovního ruchu.
  • Druhy cestovního ruchu - druhy jsou stanoveny na základě způsobu realizace.
  • Formy cestovního ruchu – určujeme na základě motivace účasti na cestovním ruchu.
 
Druhy cestovního ruchu:
 
  1. dle místa realizace
a)    domácí cestovní ruch = aktivity spojené s účastí občanů dané země na cestovním ruchu v rámci jejího území,
b)    zahraniční cestovní ruch
  • souhrn aktivit spojených s příjezdem občanů ze zahraničí do dané země = příjezdový cestovní ruch (incoming),
  • souhrn aktivit spojených s občany ze zahraničí danou zemí projíždějících = tranzitní cestovní ruch,
  • souhrn aktivit spojených s výjezdem občanů dané země do zahraničí = výjezdový cestovní ruch,
c)    vnitrostátní cestovní ruch = aktivity spojené s domácím a příjezdovým cestovním ruchem,
d)    národní cestovní ruch = aktivity spojené s domácím a výjezdovým cestovním ruchem,
e)    světový cestovní ruch = veškerý cestovní ruch spojený s překročením hranic.
  1. dle vztahu k platební bilanci
a)    příjezdový cestovní ruch = aktivity spojené s příjezdem občanů ze zahraničí do dané země, => aktivní cestovní ruch (dovoz deviz),
b)    tranzitní cestovní ruch = aktivity spojené s tranzitem zahraničních osob přes danou zemi, => část aktivního cestovního ruchu,
c)    výjezdový cestovní ruch = aktivity spojené s výjezdem občanů dané země do zahraničí, =>pasivní cestovní ruch (vývoz platebních prostředků),
  1. dle délky pobytu
a)    krátkodobý cestovní ruch = do 3 dnů -> zahrnuje 2 přenocování,
b)    dlouhodobý cestovní ruch = déle než 3 dny a kratší než 1 rok nebo 6 měsíců,
  1. dle způsobu zabezpečení
a)    organizovaný cestovní ruch = účast zajišťována prostřednictvím cestovní kanceláře nebo jiného zprostředkovatele,
b)    neorganizovaný cestovní ruch = účast si zajistí účastník sám,
  1. dle způsobu účasti a formy úhrady nákladů na účast
a)    volný cestovní ruch (komerční) = účastník si hradí účast sám, jeho účast není ničím podmíněna,
b)    vázaný cestovní ruch (nekomerční) = účastník hradí pouze část nákladů, ostatní hradí zaměstnavatel, pojišťovna, účast je podmíněna splněním určité podmínky (zdravotní pojištění, členství v odborech).
 
 
Formy cestovního ruchu:
 
1.   rekreační forma cestovního ruchu = primární forma cestovního ruchu, spojená s obnovou duševních a fyzických sil účastníka cestovního ruchu,
2.   kulturně–poznávací forma cestovního ruchu = spojená s rekreační formou, cílem je návštěva historických objektů a kulturních akcí; význam pro úroveň vzdělanosti osob, převládá v příjezdovém cestovním ruchu do České republiky,
3.   lázeňsko-léčebná forma cestovního ruchu = rekreační a léčebné pobyty v lázních,  v České republice význam pro DCR (domácí cestovní ruch) i pro incoming ,
4.   sportovně-rekreační forma cestovní ruch = sportovně zaměřené pobyty -> vodní sporty, cykloturistika, lyžování, pěší turistika – Česká republika má jedny z nejkvalitněji značených a udržovaných turistických cest v Evropě, 
5.   formy cestovního ruchu spojené s profesními motivy (business tourism) = např. kongresová turistika, aktivity spojené s účastí na veletrzích a výstavách, obchodní cesty a incentivní turistika (= turistika za odměnu, za poznáním nebo např. pobyty delegátů hrazené cestovní kanceláří v místě, kde budou později provádět turisty),
6.   seniorská forma cestovního ruchu = velmi důležitá pro Českou republiku, ve světě má tento typ turistiky značnou dynamiku, senioři jsou vyhledávaná turistická klientela,
7.   mládežnická forma cestovního ruchu (youth tourism) = klientela s perspektivou pozdějších opakovaných cest,
8.   venkovská turistika, agroturistika, ekoturistika = význam regionálně, s ohledem na ekologickou a regenerační funkci pro lidi,
9.   cestovní ruch mimo veřejné formy = chataři, chalupáři (v České republice velmi časté, je to tradice s kořeny z dob první republiky) nebo bezplatné ubytování u příbuzných a známých,
10.   ostatní formy cestovního ruchu = náboženská, lovecká, dobrodružná, nákupní, industriální turistika.
 
 
Zajímavé formy cestovního ruchu v České republice:
 
  • zdravotní turistika (medical tourism, health tourism) – Česko je vyhledávanou destinací také pro zdravotní zákroky (plastická a estetická chirurgie, stomatologie, reprodukční turistika).
  • kulinářská turistika (culinary tourism) – velký nástup v Česku, snaha obnovit původní českou gastronomii. Restaurace označené logem Czech Specials nabízejí pravé české a moravské speciality.
  • dark tourism - cestování na místa spojená s tragédií nebo neštěstím (např. Terezín, věznice národů na Špilberku v Brně, bojiště bitvy u Slavkova apod.).
  • filmový cestovní ruch – cestování na místa, kde se odehrávaly americké velkofilmy (např. zámek Kroměříž – Amadeus, Tiské skály – Letopisy Narnie, Karlovy Vary – James Bond:_ Casino Royale), ale i české pohádky (Telč – Pyšná princezna, Z pekla štěstí, Švihov – Popelka).
  • gay and lesbian tourism – Praha a Česko patří mezi nejtolerantnější země Evropy, G/L patří mezi movitou klientelu, tzv. „růžové peníze“ utrácejí za cestování, kulturu, zážitky.
  • voluntary tourism – cestování dobrovolníků. Kombinuje poznání a dobrovolnickou práci, přitahuje především mladé. V Česku je spojeno hlavně s výpomocí v zemědělských usedlostech.
 

1.1.4    Turistické atraktivity v ČR

Atraktivity jsou jednotlivé zvláštnosti, které činí konkrétní oblast pro cestovní ruch přitažlivější (například svou ojedinělostí).
 
Atraktivity mohou být např.:
  • přírodní - do značné míry neměnné a uplatňují se zpravidla v rozsáhlejších areálech,
  • společenské - uspokojují hlavně poptávku po poučení a zábavě, uplatňují se přitom různorodé zájmy účastníků,
  • sportovní - v souvislosti s masovou účastí obyvatelstva na podnicích tohoto druhu roste i význam těchto zařízení v cestovním ruchu.
 
Hlavní důvody návštěvy České republiky zahraničními turisty (červenec – září 2009)
 
Rekreace, dovolená, volný čas, poznávání
54 %
Návštěvy příbuzných a známých 18 %
Obchodní cesta 11 %
Návštěva sportovní, kulturní akce, festivalu 6 %
Aktivní dovolená (turistika, sport) 5 %
Účast na kongresu, semináři, veletrhu 2 %
Zdravotní pobyt, léčení v lázních 2 %
Nákupy 2 %


Zdroj: www.czso.cz
 

TOP 10 nejnavštěvovanějších turistických cílů v České republice 2008

 
Pořadí
 turistický cíl počet návštěvníků
1. Pražský hrad 1,34 milionu
2. Zoo Praha 1,20 milionu
3. Židovské muzeum, Praha 612 tisíc
4. Národní muzeum, Praha 549 tisíc
5. Centrum Babylon, Liberec 540 tisíc
6. Zoo Dvůr Králové 539 tisíc
7. Zoo Lešná 490 tisíc
8. Národní galerie, Praha 477 tisíc
9. Staroměstská radnice, Praha 456 tisíc
10. Památník Terezín 443 tisíc
 
                                                  

TOP 5 nejnavštěvovanějších hradů a zámků

1. Státní hrad a zámek Český Krumlov 338 tisíc
2. Státní zámek Lednic 331 tisíc
3. Státní zámek Hluboká nad Vltavou 255 tisíc
4. Státní hrad Karlštejn 254 tisíc
5. Zámek a arboretum Průhonice 250 tisíc

 

TOP 5 nejnavštěvovanějších muzeí a galerií
 
1. Židovské muzeum, Praha 612 tisíc
2. Národní muzeum, Praha 549 tisíc
3. Národní galerie, Praha 477 tisíc
4. Památník Terezín 443 tisíc
5. Valašské muzeum v přírodě 271 tisíc
 
 
TOP 5 nejnavštěvovanějších technických památek
 
1. Rozhledna Petřín, Prah 308 tisíc
2. Plzeňský Prazdroj 188 tisíc
3. TV věž Žižkov 145 tisíc*
4. Hornické muzeum Příbram 116 tisíc
5. Škoda Auto muzeum 112 tisíc
 

Zdroj: CzechTourism, www.czechtourism.cz/statistiky-2/aktualni-informace

 

1.1.4.1    Sportovní atraktivity

 
V souvislosti s masovou účastí obyvatelstva na podnicích tohoto druhu roste i význam těchto zařízení v cestovním ruchu. K tomuto účelu slouží sportovně rekreační služby.
 
Sportovně rekreační služby jsou z hlediska cíle účasti na cestovním ruchu považovány za jedny z nejvýznamnějších služeb. Umožňují aktivně využívat přírodní a uměle vytvořené podmínky pro rozvoj sportu, rekreace a turistiky. Jejich poskytování a spotřeba souvisí se snahou využít volný čas formou aktivního odpočinku.
 
Jedna skupina služeb má univerzální charakter, protože je možné poskytovat je nezávisle na přírodních podmínkách – kuželkárny, tenisové haly, haly na stolní tenis, fitnesscentra, sauny, solária, kryté bazény, sportovní haly a další. 
 
Druhá skupina služeb je taková, jejichž poskytování je podmíněno přírodními podmínkami s ohledem na letní nebo zimní sezonu – přírodní koupaliště, bazén, loděnice, volejbalová badmintonová, golfová hřiště, tenisové kurty, jízda na koni, běžecké trasy, kluziště, ledové plochy, lyžařské běžecké a sjezdové tratě, sáňkařské dráhy, lanovky, vleky.
Mnozí turisté (zahraniční i domácí) jezdí za sportovními zápasy mezinárodního významu.
 
K nejnavštěvovanějším patří:
 
MS silničních motocyklů (Brno), Zlatá tretra (Ostrava), Pražský mezinárodní maraton, Utkání NHL (Praha), Velká Pardubická Steeplechase (Pardubice), Zlatá přilba (Pardubice), Mostecký okruh – závody TRACKŮ (Most), Mezinárodní golfové turnaje (Čeladná, Šilheřovice, Hluboká nad Vltavou), Lipno jachting (Lipno).
 
 
Věděli jste?
  • Grand Prix České republiky se jede každoročně koncem srpna v Brně. S návštěvností okolo 200 tisíc fanoušků jde o nejoblíbenější sportovní akci u nás, zároveň je to i nejnavštěvovanější série MS silničních motocyklů.
  • Velká Pardubická Steeplechase je nejtěžším dostihovým závodem na kontinentu.


1.1.4.2       Společenské atraktivity

Uspokojují hlavně poptávku po poučení a zábavě, uplatňují se přitom různorodé zájmy účastníků. K tomuto účelu slouží kulturně společenské služby.

Kulturně společenské služby uspokojují společenské a kulturní potřeby účastníků cestovního ruchu. Jejich poskytování je spojené s hlavním motivem kulturního a městského cestovního ruchu. Protože se spojují s poznáváním, zábavou a společenskou komunikací, jsou součástí i jiných druhů cestovního ruchu, např. rekreačního, lázeňského, zdravotního, kongresového.

Objekty kulturně-společenských služeb:
  • kulturně historické objekty (hrady, zámky, sakrální stavby a památky, památníky, objekty lidové architektury, skanzeny, technické památky, archeologická naleziště.),
  • kulturní a osvětová zařízení (divadla, kina, koncertní sály, hudební pavilóny, kulturní domy, letní amfiteátry, galerie, obrazárny, knihovny, čítárny, zoologické zahrady, botanické zahrady, parky, lunaparky, jeskyně.),
  • společenská a zábavní zařízení (kavárny, espressa, libressa).
Významnou složku nabídky kulturně-společenských služeb tvoří organizované akce, např. folklórní slavnosti, dožínkové slavnosti, jarmarky, oslavy výročí založení měst a obcí.

K nejnavštěvovanějším kulturním podnikům patří:
 
Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech, Colours of Ostrava, Rock for People, Mezinárodní hudební festival Pražské jaro, Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, Shakespearovské slavnosti, Kmochův Kolín, Mezinárodní festival dudáckých kapel ve Strakonicích, Mezinárodní soutěž vojenských hudeb v Kroměříži, Folklórní festival Rožnov pod Radhoštěm, Mezinárodní folklórní festival ve Strážnici, Slavnosti pětilisté růže v Českém Krumlově.
 
Věděli jste?
  • Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech je nejvýznamnějším festivalem kategorie A ve střední Evropě. Koná se tu už od roku 1946.
  • Smetanova Litomyšl je největším open-air festivalem vážné hudby u nás.

 

Památky UNESCO
 
Památkami UNESCO rozumíme kulturní dědictví uvedené na oficiálním seznamu světového dědictví (dále jen seznam), které se vyznačují výjimečnou světovou hodnotou a jejichž zachování má pro budoucnost lidstva mimořádný význam deklarovaný mezinárodními smlouvami i společenským zájmem. Seznam rozlišuje hmotné (materiální) dědictví a dědictví nehmotné (nemateriální) povahy. Na zařazení do seznamu mohou být nominovány pouze území, lokality nebo stavby, na které se v dané zemi vztahuje nejvyšší statut přírodní nebo památkové ochrany (např. z vesnických lokalit pouze vesnické památkové rezervace, z městských sídel městské památkové rezervace, ze staveb pouze národní kulturní památky atd.). Památky světového dědictví UNESCO fungují jako prestižní značka - existuje významná skupina turistů, kteří památky UNESCO cíleně navštěvují. Pro zahraniční cestovní kanceláře je tato značka také rychlým ukazatelem toho nejlepšího v naší zemi.
 
Hmotné památky UNESCO
 
Podle mezinárodní Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, která byla přijata ve Stockholmu v roce 1972, můžeme rozlišit hmotné památkové dědictví UNESCO na památky přírodního dědictví, památky kulturního dědictví nebo památky smíšeného charakteru. Památky přírodního dědictví představují zejména přírodní jevy, geologické útvary a oblasti s přirozeným výskytem ohroženého druhu zvířat nebo rostlin a přírodní lokality, ve všech případech výjimečné světové hodnoty. Za památky kulturního dědictví jsou považovány existující či zaniklé sídelní lokality, soubory staveb i areály budov nebo jednotlivé stavby, které se vyznačují výjimečnou světovou hodnotou z hlediska dějin, umění či vědy. Do památek kulturního dědictví náleží rovněž světově významná díla monumentálního sochařství, malířství i dalších uměleckých řemesel. Za památky smíšeného charakteru považujeme památky kulturního dědictví situovaná na území památky přírodního dědictví, s navzájem se doplňujícími přírodními a lidskými výtvory.


Nehmotné dědictví UNESCO

Za památku nehmotného (nemateriálního) kulturního dědictví považujeme podle Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví památku uvedenou v seznamu UNESCO, jehož oficiální název zní Mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva.
V současné době Česko na seznamu UNESCO reprezentuje 12 památek hmotného dědictví lidstva a 1 památka nehmotného charakteru. Celkově je na seznamu světového kulturního dědictví uvedeno na 850 památek UNESCO, nacházejících se ve více než 130 státech světa.
 
Přehled památek UNESCO v České republice
 
Památky UNESCO v České republice reprezentují nejhodnotnější historická jádra našich měst, ale i zámky nebosamostatné sakrální stavby. Dále je zastoupena památka moderní architektury, jihočeská vesnice a slovácký lidový tanec (Verbuňk). S ohledem na rozlohu naší země je možné považovat počet našich památek na seznamu UNESCO za mimořádný úspěch České republiky. Tak vysokou koncentraci památek UNESCO, jakou máme, se může pochlubit jen málokterá jiná země. Další nominace jsou v současnosti připravovány. O získání statutu památky UNESCO budou usilovat města Západočeského lázeňského trojúhelníku, chmelařské budovy v Žatci nebo Jízda králů na Slovácku.
 
12 míst památek UNESCO v České republice:
 
Věděli jste?
 
  • Památky UNESCO byly místem důležitých událostí. Ve vile Tugendhat se v roce 1992 rozhodlo rozdělení Československa, v arcibiskupském zámku v Kroměříži se v roce 1848 poprvé v dějinách Rakousko-Uherska sešel ústavodárný sněm.
  • Mezi českými památkami UNESCO se dá najít několik unikátů: historické jádro Prahy je např. největší městskou památkovou rezervací UNESCO, třebíčská židovská čtvrť byla první samostatnou židovskou památkou na seznamu mimo území Izraele.
  • Koná se tu řada významných kulturních a společenských akcí – např. Smetanova Litomyšl, Mezinárodní hudební festival Český Krumlov nebo Královské stříbření v Kutné Hoře.
 

1.1.4.3       Přírodní atraktivity

Jsou do značné míry neměnné a uplatňují se zpravidla v rozsáhlejších areálech. V seznamu UNESCO se Česká republika prezentuje Biosferickými rezervacemi a Geoparkem.

Biosférické rezervace UNESCO

Biosférické rezervace UNESCO, kterých je na světě více než 400, představují reprezentativní ukázky přírodních krajin, ve kterých zároveň hraje důležitou roli člověk a jeho aktivity. Kromě ochrany ekosystémů a rostlinných i živočišných druhů (funkce konzervační), mají biosférické rezervace také velký význam pro výzkum, vědu a ekologickou výchovu jako určité „laboratoře a učebny v přírodě“ (funkce logistická) a jejich součástí jsou také aktivity zajišťující trvale udržitelný rozvoj místních obyvatel (funkce rozvojová). Tyto specifické rezervace jsou členěny do tří zón podle stupně ochrany a využití území – do zóny jádrové, nárazníkové a přechodové. Z titulu biosférické rezervace neplyne území přímý ekonomický užitek, ale tento statut mu přináší vyšší prestiž a atraktivitu pro návštěvníky, zajímavé kontakty, zapojení do mezinárodních projektů i větší šanci na úspěch v dotačních programech. To vše je v konečném důsledku výhodné i pro obyvatele. V České republice je součástí projektu 6 biosférických rezervací: Bílé Karpaty, Krkonoše, Křivoklátsko, Dolní Morava, Šumava a Třeboňsko.


 
 
Geoparky
 
Geopark je oblast, která zahrnuje lokality významné z pohledu geologických věd. Důležitá jsou i estetická hlediska, jejich neopakovatelnost a vzácnost, která umožňuje jejich využití např. pro vzdělávání. Geopark má jasně určené hranice a dostatečně velkou rozlohu proto, aby území mohlo být úspěšně používáno pro turismus a aby znamenalo přínos pro hospodářský rozvoj oblasti. Vedle geologických jsou důležité i další zajímavosti, jako jsou kulturní a ekologické fenomény, archeologické a historické památky významné z celoevropského hlediska. Geopark spojuje propagaci geologického dědictví s regionálním rozvojem. Rozvoj území geoparku probíhá ve spolupráci s místními samosprávami, podniky i jednotlivci. Veřejnost se jejich prostřednictvím může seznámit nejen s geologickými procesy, ale může poznat význam přírodních zdrojů a jejich využití v hospodářské a kulturní historii. V současnosti existují kategorie "Evropský geopark" a od února 2004 označení "Světový Geopark" nebo "Geopark UNESCO".
 

Geopark Český ráj

Česká republika se může pochlubit prvním geoparkem, který je členem Sítě Evropských geoparků a zároveň i geoparkem UNESCO. Toto prvenství získalo v říjnu 2005 území Českého ráje. Geoparky UNESCO jsou území s výjimečnými lokalitami, pro které byl zaveden termín geotop. Geotopy tvoří např. odkryvy hornin s nálezy vzácných nerostů, zkamenělin nebo část krajiny, která vyniká jedinečností i krásou. Smyslem činnosti geoparků je podpora trvale udržitelného rozvoje regionu, výzkum a vzdělávání veřejnosti.

Geopark Český ráj nabízí stovky lokalit geologického, archeologického a kulturního významu, které opravdu stojí za pozornost návštěvníků. Český ráj představuje skutečnou geologickou učebnici.


Geopark Egeria

Druhým českým národním geoparkem se stal Geopark Egeria (vznik červen 2010). Navazuje na geopark na bavorské straně hranice a zahrnuje vzácné geologické památky na Karlovarsku. (najdeme v něm např. Svatošovské skály, rezervaci Soos, důl Jeroným nebo Karlovarské vřídlo). Geopark Egeria bude v budoucnu usilovat o zařazení na seznam UNESCO.

 

Shrnutí

Cestovní ruch se stal významným společenským, kulturním a ekonomickým fenoménem především druhé poloviny 20. století. Lidé cestují ve stále větším měřítku, k čemuž přispívají změny v životním stylu, v rozvoji dopravy, v rozvoji komunikačních spojení a samozřejmě k tomu přispívají i změny v politickém a ekonomickém uspořádání světa.

Význam cestovního ruchu bude pokračovat i ve 21. století v těchto sférách:

  • ve sféře osobní – přináší nové poznatky, nezbytný odpočinek,
  • ve sféře ekonomické – má vliv na životní úroveň obyvatelstva, na zaměstnanost, na výši příjmů, na příliv devizových prostředků,
  • ve sféře společensko-politické a mezinárodní – zlepšování mezinárodních vztahů, poznávání cizích kultur.
 
Slovník cizích výrazů
 
UNWTO – (United Nations World Tourism Organization) – Světová organizace cestovního ruchu
 
UNESCO – (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. UNESCO je jednou ze 14 mezistátních odborných organizací OSN
 
Environmentální – týkající se životního prostředí
 
Biosférické rezervace – reprezentativní ukázky přírodních krajin, ve kterých zároveň hraje důležitou roli člověk a jeho aktivity
 
Geopark – oblast, která zahrnuje lokality významné z pohledu geologických věd

Geotop – krajinná a mapovací jednotka, celek v krajině

 

 Náměty na projekty

 Otázky a odpovědi

 Pracovní sešit

Navigace




Mapa webu Webové stránky: NETservis s.r.o. © Copyright 2005-2012 CzechTourism - all rights reserved, administrátor Jitka Rytířová

Integrovaný operační program - Evropský fond pro regionální rozvoj - Ministerstvo pro místní rozvoj ČR